Myslivost

Myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.

Již od prehistorie byl lov součástí lidského života. Byl podstatnou činností při získávání potravy. Ulovená zvířata kromě potravy zajišťovala také oděv, materiál pro výrobu jednoduchých nástrojů a stavebních materiálů.

S rozvojem pěstování plodin a chovem domácích zvířat je lov na ústupu, ale i nadále je součástí lidské obživy, i když jen okrajově.

Název lovec se objevuje již v 11. století.  V téže době se začaly stavět lovecké hrádky např. Křivoklát, Zbečno a také účelové obce. Panovníka na lovech doprovázela početná družina. Lovecké roboty jsou známy již od 12. století. První pověsti se též dotýkají lovu např. O Bivojovi, o knížeti Bořivoji nebo o Oldřichovi a Boženě.

Ve feudální době se lov stává výsadou šlechty. Také ta si vytváří lovecké družiny a zakládá účelové obce. Ve 14. století se objevují doklady o kynologii. Zakládají se obory pro zvěř zejména pro tu jelení. Jsou dováženy nové druhy zvěře např. bažant a divoký králík. Z téhož století je znám název myslivec z povolání. Obydlí myslivců jsou budována přímo v honitbách. Zprvu se myslivci starali hlavně o ochranu zvěře, později pak i o její lov.

 Usnesení Českého sněmu z roku 1573 obsahuje nařízení o ochraně zvěře, což znamená počátek oficiální myslivosti u nás

V 18. století po vydání tereziánských lesních řádů počíná preference lesnictví na úkor myslivosti.

V 19. století se myslivost podřizuje lesnímu hospodářství.

V dnešní době se myslivecká sdružení intenzivně věnují péči o zvěř.  Důležitou součástí péče o je udržování čistoty v honitbě. V době strádání zvěře se myslivci starají o její přikrmování. Pro zlepšení jejího zdravotního stavu se do krmiv přidává medikace, aby se u zvěře v honitbě předešlo nemocem a zvěř netrpěla. Součástí péče je také regulace jejího stavu odstřelem. Každá honitba má jen omezenou úživnost a při velkém přemnožení by zvěř strádáním mohla velmi trpět. Myslivci se také starají o odstřel nemocné a poraněné zvěře.

Již odnepaměti lovci připisovali své úspěchy při lovu působení nadpřirozených sil. Od starověku jsou známy bohové lovu např. Sumukan v Mezopotámii, Artemis v antickém Řecku či Diana v Římě. V křesťanství jsou pohanští bohové nahrazeni svátými. V 2. století vznikla legenda o svatém Eustachovi a v 8. století legenda o svatém Hubertovi. Oběma patronům myslivosti jsou u nás zasvěceny mnohé kapličky, jsou ztvárněny na mnohých obrazech a zpodobněni jako řada soch. Podle kalendáře se památka svatého Eustacha uctívá 20. září, kdy také začíná jelení říje. Památka svatého Huberta připadá na 3. listopad. V této době byly většinou pořádány velké parforsní hony.

Kontakt

Email: info@libcanskadubina.cz